Kauza Bystřany a znalec Šlosar

Příběh obviněného, který jel po hlavní silnici, z vedlejší  ! zprava ! mu do cesty vjel řidič Pick up Škoda a plnou vinu uvalil s pomocí znaleckého posudku ing. Šlosara soud na něho. Ano, měl zbytkový alkohol, ano měl pod míru ojeté pneumatiky /bylo však sucho/. Jel lehce přes 90km/hod. mimo obec. To nic nemění na situaci, že jel po hlavní, kam bylo vidět na vzdálenost 172 metrů ! Tento člověk měl v životě 2 nehody. Jednou vjížděl na hlavní a nedal přednost v jízdě. Byl odsouzen. Podruhé jel po hlavní, nedostal přednost a byl odsouzen. Byli jsme na místě, sepsali posudek (najdete jej opět celý na konci tohoto textu) a bylo mi z naší justice smutno. 

Reakce na článek v MF Dnes ze dne 4.3.2011 - autentický osobní dopis soudci Čapkovi z roku 2007:

(Nedostal jsem odpověď, ač je to podnět k přezkoumání špatné práce ing. Šlosara.) 

Dne 7.8.2007

Okresní soud Teplice
JUDr. Miroslav ČAPEK
U soudu 1450/11
416 64  TEPLICE
Sdělení ve věci 30 Nt 3128/2006
             Vážený pane předsedo,
            Zúčastnil jsem se soudu dne 1.8.2007 ve věci žádosti o povolení obnovy řízení. Jsem hluboce přesvědčen, že v původním řízení došlo k řadě pochybení, některé mohou být úmyslné. Výsledkem je, že jste byl okolnostmi donucen vydat rozhodnutí, které může  být chápáno jako hluboce nespravedlivé.
            Nejsem příznivcem alkoholu, ani jiného porušování pravidel silničního provozu, za tyto prohřešky patří samozřejmě přísný trest. Nejsem přesvědčen ani o Vaší neobjektivitě nebo podjatosti. Nepochopil jsem však postoj znalce v celém případu, který velmi zjednodušeně, bez alternativ stanovil jednu z hodnot tak, aby mu to vyhovovalo. Jiný příměr mne nenapadá.
            Vaše rozhodnutí je pak plnou vahou postaveno na znaleckém posudku ing. Šlosara. Velmi podrobně jsem studoval spis, včetně zápisů z hlavních líčení a nyní Vás tedy budu konfrontovat s rozpory, kterých se znalec dopustil:
  1. Byla určena doba jízdy 7,5 s vozidla najíždějícího na hlavní silnici. Tento čas je extrémní krajní hodnota. Znalec vůbec nevzal v úvahu další technicky možné varianty, vycházel pouze z jedné, kterou si sám stanovil odhadem. Během celého dokazování nebyl nikde popsán svědecky ani nelze určit ze stop předstřetový pohyb vozidla pick up a proto nelze uvažovat pouze s jednoznačným řešením pro které není žádný důkaz. Techniky jsou možné i varianty extrémně opačné – čas mohl být i 1,5 s. Věk řidiče a jeho fyzická kondice nehraje v tomto případě žádnou roli. Fyzická zdatnost by přicházela v úvahu u chodce, nikoliv však pro případ povolení zmáčknutého pedálu spojky a  přidání plynu. Vozidlo Pick Up Škoda je akceleračně stejně vybaven jako stejný typ osobního vozu Škoda.  Nebylo přitom znalcem opravdu objektivně, prokazatelně, tedy přezkoumatelným způsobem doloženo, jak k tomuto dlouhému času dospěl. Má zásadní vliv na posouzení celého nehodového děje.
V příloze zasíláme na CD video, kde je animačně názorně předvedeno, jakým způsobem by se vozidlo Pick Up v předstřetové době pohybovalo. Je to až úsměvné. Při animaci jsme museli videozáznam jízdy náhodně vybraného řidiče zpomalit o 75 %.
 V této problematice cituji Albert Bradáč, Soudní inženýrství, strana 285:
Za metodicky nesprávný se považuje znalecký posudek zejména tehdy, jestliže:
-           vychází z neúplných nebo techniky nepřijatelných podkladů, znalec na tuto skutečnost neupozornil a nesnažil se ji doplnit.
-           Znalec nepřihlédl ke všem skutečnostem, majícím význam pro podání posudku, vybral jen některé a s dalšími se v posudku nevyrovnal
-           Znalec jednoznačně vyřešil danou otázku, i když rozsah vstupních hodnot nebo úroveň rozvoje daného oboru vědy takové jednoznačné vyřešení ještě neumožňují, lze sem zařadit i posudky a výpočty pouze ve střední hodnotě bez uvedení možného rozsahu výsledných hodnot.; Slyšel jsem již na adresu takového jednoznačného znalce i poznámku od soudce: „Pane znalče, vy nemáte ani pochybnosti intelektuála?“
-           Znalec ke zkoumané problematice nepřistupoval komplexně, systémově, se znalostí vlastností všech prvků systému a jejich interakcí
 
  1. Ve znaleckém posudku, k stanovení rychlosti jízdy vozidla Golf,  a před soudem při hlavním líčení  ing. Šlosar tvrdí: „..dle mého názoru jsou tyto rychlosti brány jako minimální možná nárazová rychlost, protože střetem došlo k utržení motoru a za těchto skutečností nelze analyzovat tuto rychlost. Domnívám se, že k tomu, aby došlo k utržení motoru z vozidla, by musela být větší rychlost než je spočítáno, ale toto neumím spočítat. Rychlost 123 km/hod. je nejpříznivější rychlost pro tu situaci. Dle mého úsudku byla rychlost ale větší, neumím tuto rychlost seriózně stanovit“
Při líčení o obnově řízení, když byl stejný znalec konfrontován s znaleckým posudkem našeho ústavu, kde uvádíme druh materiálu, z kterého je motor a úchyty vyroben, již prohlašuje, že k utržení motoru může dojít i při rychlosti nižší. Shledáváme výrazný rozpor v těchto prohlášeních.
Je tedy otázkou, zda vědomě lhal u hlavního líčení. Každopádně svými výroky Vás pane předsedo nepochybně oklamal.
 
  1. Pří řízení o obnově ing. Šlosar na otázku, zda řidič vozidla Golf těsně před střetem mohl z důvodu záchranného manévru strhnout řízení vlevo prohlašuje, že nikoliv, že řidič v těchto případech podvědomě reaguje bržděním a strhnutím řízení vpravo.
Toto tvrzení je neúplné a opět nepřesné. Z dlouholeté praxe na místě řady dopravních nehod je nám známo, že:
a)    sedadlo smrti je sedadlo spolujezdce, protože řidič těsně před střetem má snahu nastavit nejvzdálenější bod svého vlastního vozu – pravý přední roh, aby si zachránil vlastní život
b)    pokud náhlá překážka přichází zprava, reagují téměř všichni lidí pohybem volantu ve směru vlevo. Jen tréninkem se dá podvědomou reakci změnit na pohyb volantu proti pohybu překážky.
c)    Řidiči v době rozhodování jak na situaci reagovat neznají reakci protistrany
d)    Pokud posuzujeme, jak řidič reaguje, je na prvním místě korekce řízení a na druhém místě brždění. Až zkušený řidič s několikaletou praxí při rozhodování v opravdu kritické situaci nejprve brzdí a po přehodnocení situace se teprve snaží vyhýbat. Tato informace vychází opět z dlouholeté zkušenosti.
  1. Při řízení o obnově řízení byl znalcem ing. Šlosarem opakovaně namítán nedostatek v posudku naší společnosti, že došlo ke změnám na místě činu. Ano, to je pravda, také jsme v posudku časovou prodlevu zdůraznili. Co je však zásadní, je absence řádného změření dohlednosti v době ohledání místa činu, případně v době zpracování posudku, v době nehodového děje nebo těsně po něm. Znalec použil k podkladům pro svůj posudek data z jiné doby a s jinými vozidly. Tady bylo kráceno právo obviněného na spravedlivé posouzení věci asi v nejvyšší míře.
 
Cituji Albert Bradáč, Soudní inženýrství, strana 285:
Za metodicky nesprávný se považuje znalecký posudek zejména tehdy, jestliže:
-           způsob a podmínky zkoumání materiálu při zpracování posudku neodpovídaly vědeckým požadavkům
Je opravdu nevědecké, snad i protiprávní, použít data z jiné doby a z jiných vozidel pro dohlednost z vozidla Škoda. Rozhodující je výška sedadla na terénem, výška řidiče, aktuální stav porostu. Velmi rozpačitě pak působilo při řízení o obnově, že ing. Šlosar i státní zástupce tuto vadu vytýkali našemu ústavu, který však v posudku tuto okolnost sám zdůraznil.  Vývoj na místě činu v čase to byla naopak naše nejvážnější výtka právě posudku ing. Šlosara.
Jedno číslo však dnes i před lety zůstalo stejné. Přímá dohlednost, bez omezení svodidel a keřů. Tato míra je 172 metrů. Ani doplnění šrafování na tuto míru nemělo vliv.
Znalec má v průběhu líčení upozorňovat orgány činné v trestním řízení na technické možnosti, a požadovat doplnění dokazování. Je technickým garantem, který má usměrňovat vyšetřovatele, SZ i soudce k provedení těch úkonů, které mohou technické hledisko ovlivnit.
Rekonstrukce, cílený výslech svědkyně T.......... přímo na místě nehody s označením polohy odkud kterou část nehodového děje sledovala, mohly posudku a celému řízení pomoci k objektivitě. Ing. Šlosar v této části hrubě pochybil, když žádný z těchto úkonů nepožadoval. Ironické poznámky SZ a v menší míře i soudu o „korunní svědkyni“ v našem posudku nejsou na místě. Upozornili jsme se vší vážností na toto:
  1. Svědkyně se  nikdo nezeptal z kterého místa sledovala děj, který popisuje
  1. Nikdo se nepokusil provést rekonstrukci přednehodového děje za účasti svědků, kteří byli dostupní
  1. to vše u nehody s mimořádnými následky
Cituji Albert Bradáč, Soudní inženýrství, strana 58:
Úplnost a technická přijatelnost podkladů:
„Znalci nepřísluší provádět hodnocení důkazů a řešit právní otázky. Na druhé straně posudek musí být co nejbližší skutečnosti. V praxi to znamená, že znalec má všechny podklady prověřit z hlediska jejich technické přijatelnosti a vyvine maximální snahu pro odstranění rozporů. Pokud se orgánu, jemuž hodnocení důkazů přísluší, nepodaří rozpory zcela odstranit, nemůže konečné hodnocení provést znalec sám. Nezbývá mu, než provést posouzení v uvedených alternativách a konečné rozhodnutí přenechat orgánu, jež jej k podání posudku ustanovil.“
 
       Vážený pane předsedo,
       Byl bych velmi nerad, kdyby jste tomuto dopisu dával jiný význam než jaký opravdu má. Cítím, že ve Vámi vedeném líčení došlo k matematické chybě a koho jiného než Vás mám na tento fakt upozornit. Cítím totiž, že znalci ing. Šlosarovi měly být položeny otázky:
  1. Je technicky možné, aby auto pana poškozeného ujelo vzdálenost z místa výhledu na křižovatce do místa střetu i za kratší dobu než Vámi stanovených 7,5 s?  Objektivně pravdivá odpověď je jediná možná – ano.
  1. je možné, že ji ujelo za 4 s? – odpověď je opět ano, dokonce i kratší. Pokud ne, postrádáme ve spisu jakékoliv zdůvodnění opřené o forenzní vědy.
  1. A kde se v tom případě nacházelo vozidlo obviněného v době rozjezdu auta na vedlejší? – A tady dávejte dobrý pozor. Při odpovědi se při téměř jakékoliv rychlosti vozidla, které jede po hlavní dostáváme do vzdálenosti kratší než 172 m a závěr zní – řidič Pick up, když se rozjížděl mohl vidět vozidlo jedoucí po hlavní (ing Vilím Vám při řízení o obnově jednoznačně odpověděl). A měl mu dát přednost nebo ne?
A na závěr si přece jen dovolím právní názor. Použití zásady in dubio pro reo by snad měl znát i každý soudní znalec.
 
 
                                                                                  Mgr. Stanislav Huml
 
                                                                                  ředitel V.V.V. Expert a.s.
                                                                       Znaleckého ústavu oboru doprava

Komentář: Stále platí, co jsem uvedl v komentáři ke svému vydání. Ten, kdo se nebojí vystupovat i na straně obhajoby je předmětem útoku. Vážně si tato spiolečnost přeje onmezovat aktivity obhajoby, zastrašovat specialisty, kteří se nebojí říct pravdu?

Kdo to dočetl až sem, možná se podívá na "zfalšovaný" posudek, který zveřejňuji se souhlasem objednatele zde a video s pohybem vozidla z vedlejší jak by musel jet poškozený podle znalce Šlosara.

 

a pak porovnejte pravdu s bulvárním textem MF DNES:

velikost textu:
   
4. března 2011 0:00

TEPLICE „Znalecké posudky jsou jen dohady. Pokud nejste u nehody, nikdy nevíte, jak se to přesně stalo,“ říká poslanec za Věci veřejné a autor dopravních posudků Stanislav Huml. Hájí se, jak je možné, že jeho hodnocení často kritizují dopravní znalci.

Kvůli jednomu posudku bude Sněmovna rozhodovat, zda ho zbaví imunity. A najevo vyšel ještě další případ, kvůli kterému se Huml dostal do ostrého sporu se znalcem v Teplicích. Humlova firma VVV Expert se podle dalšího soudního znalce snažila tragickou havárii vyložit ve prospěch klienta a z obětí dělala viníky. Huml se zastal muže, který jel rychlostí nejméně 117 kilometrů v hodině, byl opilý a jeho golf neměl technickou prohlídku. Nezvládl řízení a vrazil do Škody Pick-Up, která právě vjížděla z vedlejší silnice na hlavní. Zemřelo pět lidí. „Příčinou nehody byla jednoznačně nepřiměřená rychlost,“ uvedl znalec Petr Šlosar.

Podle posudku objednaného obhajobou, jehož spolutvůrcem byl Huml, mohl za tragédii řidič škodovky. Prý musel golf vidět a měl mu dát přednost. Jenže vycházel z toho, jak křižovatka vypadala až tři roky po nehodě – za tu dobu zmizelo křoví a přibylo značení. Šlosar zprávu Humlovy expertní firmy označil za výsměch všem znalcům. „Děs a hrůza,“ říkal Šlosar. Soud na Humlův posudek nedal a potrestal šoféra golfu.

Huml si na teplický případ prý matně pamatuje. „Od toho jsou soudy, aby se mohly projevit různé názory,“ říká Huml.