Svědecká výpověď 12.7.11 o odmítnutí imunity

Nejdřív mne policie chtěla obvinit z trestného činu a proto žádala Sněmovnu o mé vydání k trestnímu stíhání. Vypukl mediální hon, byl jsem mediálně popraven a o to šlo. Ač jsem výslovně o vydání Poslaneckou sněmovnu žádal (zde), kolegové nevyhověli. Dodnes jsem nebyl ve věci vyslechnut. Až dnes nastal pokus mne vyslechnout jako svědka. Toto je jediný text, který byl při mé dnešní výpovědi protokolován:
Na dosavadní postup orgánů činných v trestním řízení podávám tímto důraznou stížnost.
Nebyl jsem vyslechnut před odesláním žádosti Parlamentu ČR o mé vydání.  Se znalostí věci a českého práva nechápu, jak se žádající policista vypořádal se subjektivní stránkou úmyslného trestného činu, pro který jsem byl žádán k vydání.  To poprvé.
 Podruhé imunita je moje právo, nikoliv povinnost. Bylo na místě se mne zeptat, zda ji požaduji. Protože tak policista, ani státní zástupce neučinil, odebrali  mi mého soudce. A to je Ústavní právo. Odsoudili jste mne mediálně a o to brutálněji. Nic mi nepomohlo prohlášení ve Sněmovně, že žádám být vydán. Sněmovna hlasováním rozhodla jinak. Ale proti mé vůli to není myslitelné. Pochybil někdo z policie či státního zastupitelství v Praze. Mohu jen spekulovat, že to bylo na objednávku někoho z vedení ABL, pardon Ministerstva vnitra, které tenkrát bylo pod kontrolou ABL a měl jsem s jejich politickou divizí VV první spory.
Potřetí – novináři dostali informaci o této kauze již v prosinci 2010. Dlouho před žádostí o vydání. Podal jsem podnět Inspekci ministra vnitra, proběhlo šetření o úniku informací a z materiálů Inspekce policie, které mám k dispozici a které je třeba vyžádat i do tohoto spisu,  je zřejmé, že jsem byl nestandardně několikrát lustrován a z tohoto spisu informace do médií skutečně unikly.
V této souvislosti žádám:
  1. 1. Aby se mnou bylo jednáno jako s kterýmkoliv jiným občanem ČR, souhlas k užití imunity jsem nedal a nehodlám tak ani do budoucna učinit.
  1. 2. Pro podjatost žádám o vyloučení všech zúčastněných na dosud proběhlých úkonech pro fatální osobní selhání.
  1. 3. S ohledem na oznamovatele – soudce Říha – žádám, aby i soud byl určen mimo teritorium hlavního města Prahy.
Ve věci jsem podal písemné stanovisko, jako ředitel  V.V.V. Expert a.s. dne 24.9.2009 zde. Na tomto stanovisku nemám co měnit a plně se na ně odvolávám.  Je zveřejněno na mých internetových stránkách. Odmítám jakoukoliv další výpověď před neschopnými a všehoschopnými zapisovateli na policii s odkazem na svá práva nevypovídat. Na jakékoliv další otázky odpovím až kompetentnímu nepodjatému soudu. Nehodlám zítra svou výpověď číst v médiích, aniž bych k tomu dal souhlas.

 

Kauza je podrobně popsána zde a zde.

P.S. Zkřižila se dvě ústavní práva. Imunita, podotýkám že moje a nikoliv sněmovní, a právo na spravedlivý proces, právo na mého soudce, zakotbvené v Listině základních práv a svobod, což je součást Ústavy ČR. Jasně a srozumiotelně jsem již podruhé (aniž bych kdokoliv jindy učinil jinak) požádal, aby imunita nebyla v tomto konkrétním případě aplikována.  Jak se policie dozvěděla, že má co do činění s poslancem a tedy má žádat o jeho vydání Parlament ČR, když jej před vydáním ani nevyslecvhla a jednala s ním před 2 lety jako s ředitelem znaleckého ústavu? Ten postup by měl být z logiky věci tento: Občan je pozván k podání vysvětlení. Přtedloží poslanecký průkaz a informuje o nutnosti požádat sněmovnu o vydání nebo mlčí a pak není důvod žádat - policistu neinformoval a ten nemá povinnost každého jednoho vyslýchaného lustrovat v databázi sněmovny.