TZ ke článkům v Týdnu

TISKOVÉ PROHLÁŠENÍ KE ČLÁNKŮM HŮMLŮV KARAMBOL A UŽOVKA. NEBO CHOBOTNICE? V ČASOPISE TÝDEN

Od roku 2005 do svého zvolení poslancem Parlamentu ČR jsem pracoval jako ředitel V.V.V. Expert a.s. Kromě jiného byla společnost zapsána jako znalecký ústav, který se zabýval i znaleckými posudky v oboru dopravy.

V roce 2009 jsem vystupoval před Obvodním soudem pro Prahu 2 v případu dopravní nehody, ke které došlo v Praze a kdy byl znalecký ústav, jehož jsem byl ředitelem, přibrán obhajobou ke zpracování znaleckého posudku. Před soudem jsem vystoupil proto, ač jsem znalecký posudek nepodával, neboť nejsem znalec, protože jsem byl na místě nehody a v tomto případě jsem jako ředitel zastupoval ústav. Zde jsem proto soudu vysvětlil věc z pohledu ústavu a zaujal jednoznačné stanovisko, že navrhujeme rekonstrukci nehody. To bylo vše. Soudce Říha však měl stanovisko odlišné a označil tento posudek za zmanipulovaný. Ještě v tomto roce jsem podával vysvětlení k posudku na Policii ČR, která věc na popud soudce prověřovala. Tímto mým vyjádřením na polici pro mne věc skončila. Od roku 2009 se nikdo v této věci neozval, nikdo mne nekontaktoval a měl jsem za to, že je vše mým vyjádřením vyřízeno.

V polovině roku 2010 jsem se stal poslancem Parlamentu ČR a zcela v kontextu toho, jaká je má celoživotní filozofie, začal jsem hned řešit problémy, které jsem mohl z této pozice ovlivnit.

V září téhož roku jsem zjistil, že si vysocí policejní funkcionáři vyplácí či jsou jim schvalovány ročně takové finanční odměny, které mnohdy převyšují jejich řádný roční příjem. Vzhledem k tomu, že takovéto nemorální chování je pro mne impulsem k tomu, abych se ptal a vyžadoval odpovědi, dal jsem podnět k prošetření těchto, podle mne, nehorázných praktik. Byl jsem si vědom toho, že v této věci na mne mohou být činěny ze strany odměňovaných tlaky, avšak přesvědčen o nemorálnosti jejich chování, jsem se na možné úrovni věcí zabýval.

Prvním impulsem o tom, že varování před mocí policejních funkcionářů nejsou jen planá slova, bylo období před Vánoci roku 2010, kdy se na mne obrátil redaktor týdeníku Týden s otázkami, které se vztahovaly právě ke kauze se znaleckým posudkem z roku 2009. Z těchto otázek bylo zcela jasné, že podkladem pro ně musel být jednoznačně policejní spis. Další vážnou skutečností bylo mé zjištění, že si mou osobu mohl někdo v souvislosti s těmito otázkami lustrovat v policejních evidencích a svá zjištění předal redaktorovi uvedeného týdeníku.

Na tuto skutečnost jsem okamžitě reagoval podáním stížnosti a podnětu na Inspekci policie. Z jejího zjištění, v době kdy jsem byl ve věci vyslýchán jako poškozený, zcela jasně vyplynul závěr, že 3 dny před tím, než jsem byl redaktorem týdeníku Týden osloven, si mou osobu prověřoval v evidencích jistý policista z Prahy 2. Poté, co se o věc začala zajímat Inspekce policie, článek v týdeníku nevyšel, ač mě redaktor důrazně žádal, abych své odpovědi urychlil, neboť jsou zařazeny do nejbližšího vydání.

No a v době, kdy se v řadách policie mluví o nespokojenosti s vedením Ministerstva vnitra a v době, kdy jsem několikrát ministra vnitra v jeho krocích podpořil, se najednou objeví v Poslanecké sněmovně žádost policie, abych byl zbaven imunity, neboť jsem se snad dopustil či mohl dopustit v minulosti jakéhosi trestného činu. 

Bohužel, celá věc na mne působí v politickém či snad policejním rozměru tak, že v době, kdy jsem s politikou neměl co do činění, bylo vše v pořádku, a když po mandátu, daném mi občany této země začnu pracovat, ptát se a vyžadovat odpovědi, objeví se najednou dávno uzavřená věc a já jsem označen za zločince.

Musím se však, ale i v této souvislosti ptát, proč policie chce stíhat mě a ne znalce, který věc zpracovával, proč mě a ne majitele ústavu, proč týdeník Týden věděl před dvěma měsíci podrobnosti o mé osobě z policejních evidencí a proč je tato kauza připravena v době, kdy pokládám otázky o výši odměn policejních funkcionářů a podporuji ministra vnitra v jeho krocích? Nejenom na tyto otázky budu chtít znát odpovědi při případném trestním řízení, pokud mne Poslanecká sněmovna na mou žádost k trestnímu stíhání vydá. Stejně tak budu požadovat satisfakci na všech, kteří se na pokusu o mou občanskou, odbornou a politickou diskreditaci podíleli.

 

                                                                                              Mgr. Stanislav Huml

                                                                                            Poslanec Parlamentu ČR