Návrh na zrušení zdanění výsluh policistům, hasičům, vojákům a dalším ozbrojeným složkám

Vystaveno dne 2.7.2016

Moje reakce na petici (kterou jsem  také podepsal). Poděkování patří pracovníkům MV ČR, kteří se na tvorbě záměru podíleli a bianco děkuji pracovníkům MF ČR, kteří snad realizaci podpoří. Aktuálně je pod návrhem podepsáno cca 20 poslanců. Oslovuji další a do systému Sněmovny bude vložen v polovině července na příštím zasedání. Do té doby mají čas i další poslanci návrh podepsat.  

N á v r h

 

ZÁKON

ze dne ……….. 2016,

 

kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

 

            Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

 

Čl. I

 

            Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb.,a dalších  se mění takto:

 

  1. V § 4 odst. 1 písm. i) se slova „včetně úmrtného a příspěvku na pohřeb podle jiných právních předpisů“ zrušují.

 

  1. V § 4 odst. 1 písm. n) se slova „, odchodné u vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů3)“ zrušují.

 

  1. V § 4 odst. 1 se vkládá nové písmeno o), které zní:

 

„o) výsluhové náležitosti a služební příspěvek na bydlení u vojáků z povolání a výsluhové nároky u příslušníků bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů3),“.

 

Dosavadní písmena o) až zk) se označují jako písmena p) až zl).

 

  1. V § 10 odst. 4 se věta poslední zrušuje.

 

  1. V § 10 odst. 9 se písmeno a) zrušuje.

 

Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b).

 

  1. V § 36 odst. 2 se na konci písmene t) čárka nahrazuje tečkou a písmeno u)
    se zrušuje.           

 

Čl. II

Přechodné ustanovení

 

            Ustanovení § 4 odst. 1 písm. o) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použije pro zdaňovací období, které započalo
v roce 2017.

 

Čl. III

Účinnost

 

            Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017.

 


DŮVODOVÁ ZPRÁVA 

 Obecná část 

 Zhodnocení platného právního stavu

          Dne 12. listopadu 2010 přijal Parlament České republiky novelu zákona o dani z příjmů v podobě č. 346/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Novelou zákona o dani z příjmů bylo s účinností od 1. ledna 2011 zrušeno osvobození od daně u některých výsluhových náležitostí vojáka z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů podle zvláštních předpisů (bezpečnostním sborem se rozumí Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor České republiky, Celní správa České republiky, Vězeňská služba České republiky, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace dle § 1 zákona č. 361/2003 Sb.,
o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů), a současně byly podrobeny zdanění prostřednictvím 15% zvláštní srážkové daně. Hlavním cílem této novely zákona bylo snížit schodek rozpočtů veřejných financí.

          Konkrétně bylo zrušeno osvobození od daně u výluhového příspěvku a odbytného, které jsou poskytovány bývalým vojáků z povolání podle § 132 a následujících zákona
č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů bylo zrušeno osvobození od daně u výsluhového příspěvku podle § 157 a následujících zákona č. 361/2003 Sb. Dále bylo doplněno v § 36 odst. 2 zákona
č. 586/1992 Sb. písmeno v), podle něhož výsluhový příspěvek a odbytné u vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů nově podléhaly zdanění zvláštní sazbou daně, a to ve výši 15 %. Ve smyslu § 38d odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. je z příjmů, na které se vztahuje zvláštní sazba daně podle § 36, daň vybírána srážkou, kterou je povinen provést plátce daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka. S ohledem na § 233
odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, je zaměstnavatel jako plátce daně povinen z výsluhového příspěvku a odbytného při jeho výplatě provést srážku daně vy výši 15 % a odvést jí místně příslušnému finančnímu úřadu.

          Za účelem posílení právní jistoty bylo v § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb.,
ve znění zákona č. 346/2010 Sb., [dle platného znění zákona č. 582/1992 Sb. se jedná o § 4 odst. 1 písm. i)] upřesněno, že úmrtné v případě úmrtí vojáka z povolání a úmrtné a příspěvek na pohřeb v případě úmrtí příslušníka bezpečnostního sboru (tato plnění náležejí pozůstalým), je nadále osvobozeno od daně z příjmů, protože má charakter náhrady škody (výše uvedená plnění patří mezi výsluhové náležitosti). V §  4 odst. 1 písm. n) zákona č. 586/1992 Sb.,
ve znění zákona č. 346/2010 Sb. [dle platného znění zákona č. 582/1992 Sb. se jedná o § 4 odst. 1 písm. n)] bylo dále stanoveno, že od daně z příjmů je osvobozeno u vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů nadále i odchodné poskytované podle zvláštních právních předpisů.

          Od roku 2012 se dále zrušilo daňové osvobození u příspěvku na bydlení, který
podle § 61 zákona č. 221/1999 Sb. náleží příslušníkům Armády České republiky v aktivní službě, kteří nebydlí ve služebním bytě.

 Cíl návrhu

 Cílem návrhu zákona je „náprava“ nahlížení na výsluhový příspěvek, odbytné a příspěvek na bydlení vojáků z povolání a na výsluhový příspěvek příslušníků bezpečnostních sborů jako na „běžnou“ součást příjmu za vykonanou službu, která má být zdaněna daní z příjmu. Navrhuje se návrat ke koncepci zakotvené v zákoně č. 586/1992 Sb. před úpravou provedenou zákonem č. 346/2010 Sb., kde byla daná plnění považována za specifickou sociální dávku. Z tohoto důvodu je nutné v § 4 zákona č. 586/1992 Sb. stanovit, že i výsluhový příspěvek, odbytné a příspěvek na bydlení vojáků z povolání a výsluhový příspěvek příslušníků bezpečnostních sborů je osvobozen od daně z příjmu, stejně jako je tomu v případě ostatních výsluhových náležitostí.

Dopady návrhu na státní rozpočet, na rozpočty krajů a obcí

         Náklady na státní rozpočet, které vzniknou přijetím tohoto návrhu, se odhadují maximálně do výše 1,5 miliardy Kč, a to ve formě úbytku jeho příjmů. Je nutno podotknout, že tato částka se v průběhu let může snižovat, neboť početní stavy jak v případě vojáků z povolání tak i příslušníků bezpečnostních sborů se nadále snižují. Snižuje se také počet osob, kterým vůbec nárok na výsluhový příspěvek vznikne.

         Navrhovaný zákon nemá dopady na rozpočty krajů a obcí.

Soulad s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy České republiky

            Předkládaný návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.

Soulad s právem Evropské unie

Předkládaný návrh zákona je v souladu s předpisy Evropské unie.

Zhodnocení dalších dopadů

Návrh zákona pozitivně zasahuje do sociální oblasti vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů a jejich rodin. Navrhovaná úprava zajistí vojákům a příslušníkům bezpečnostních složek určité sociální jistoty za dobu trvání služby a do značné míry jim vykompenzuje psychickou a fyzickou náročnost jejich služby pro stát a potenciální ohrožení života.

Předkládaný návrh zákona nezasáhne do podnikatelského prostředí České republiky. Nepřináší žádné negativní dopady na životní prostředí a jeho ochranu, nezasahuje do ochrany soukromí a osobních údajů, nevytváří korupční rizika. Nemá žádné dopady ve vztahu k rovnosti mužů a žen.

Zvláštní část

K čl. I

K bodům 1 až 4

         Výsluhové náležitosti vojáků z povolání jsou upraveny v části osmé zákona
č. 221/1999 Sb. Do skupiny výsluhových náležitostí patří – výsluhový příspěvek podle § 132 a následujících, odbytné podle § 138 a následujících, odchodné podle § 140 a následujících
a nakonec též úmrtné podle § 141 a následujících.

         Dle § 132 a následujících zákona č. 221/1999 Sb. má voják, jehož služební poměr trval nejméně 15 let, a který skončil ze zákonem stanovených důvodů, právo na výsluhový příspěvek. Toto plnění má charakter jisté kompenzace za práci konanou ve ztížených podmínkách a spojenou s určitým stupněm osobního omezení vojáka, jakožto zaměstnance v ozbrojených složkách státu. Osobní omezení vojáka je nutné chápat ve smyslu častých stěhování z důvodů výkonu služby a s tím spojené přetrhání vazeb, ať rodinných
či přátelských. Další neopominutelnou skutečností je i rodina vojáka, která jej doprovází.
U manželky je zaznamenáván pokles možnosti kariérního postupu, u dětí se pak změnou školy a prostředí nevylučují sociální a psychické potíže. V souvislosti s povahou příspěvku je jasné, že jde o zvláštní skupinu peněžního příjmu odůvodněnou do určité míry sociálními důvody. Nelze jej totiž chápat jako součást odměny za odvedenou práci či náhradu mzdy, ale naopak jako plnění, které má samostatnou povahu. Toto plnění nemá žádnou vazbu
na vykonávanou činnost a je poskytováno až po skončení služebního poměru. Výsluhový příspěvek je svou podstatou profesním „invalidním” důchodem, tj. nahrazuje pokles výdělku v důsledku dočasného nebo trvalého snížení pracovní kvalifikace, která nastává skončení služebního poměru.

         Jak již bylo uvedeno výše, výsluhový příspěvek není odměnou za práci a ani není náhradou mzdy. Je proto zcela nelogické, aby stát na jedné straně ocenil, kompenzoval, motivoval i odškodňoval vojáky z povolání prostřednictvím výsluhového příspěvku
a současně jej částečně a plošně snižoval tím, že jej podrobí daní z příjmu. Zdanění výsluhového příspěvku je restriktivním zásahem do očekávané výsluhové hodnoty. Nominální hodnotu, z níž se sráží 15% daň, nemůže příjemce příspěvku žádným způsobem ovlivnit.

         Povahou výsluhového příspěvku se zabýval i Evropský soud pro lidská práva v případu Bucheň vs. Česká republika (rozsudek ze dne 22. listopadu 2002, stížnost č. 36541/97). Dle rozsudku je výsluhový příspěvek majetkové právo, které nesmí být omezováno a ani kráceno. Jakákoliv jeho omezení či krácení je porušením čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv
a svobod, neboť má ve vztahu ke konkrétní osobě charakter vyvlastnění.

         Výsluhový příspěvek byl od počátku zákonodárcem s ohledem na jeho charakter koncipován jako speciální dávka nepodléhající zdanění, tj. jako dávka, která nemá charakter příjmu, a není proto podrobena režimu zákona o daních z příjmů. Tuto výhodu lze považovat jako součást veřejnoprávního závazku státu vyplývajícího ze služebního poměru
a zakotveného zákonem č. 221/1999 Sb. Na tento závazek nemůže stát následně rezignovat,
a to ani za pomoci legislativně daňových nástrojů.

         Odbytné je upraveno v § 138 a následujících zákona č. 221/1999 Sb. a rozumí se jím jednorázově vyplácená částka pro případy zániku služebního poměru vojáka z povolání
ze zákonem stanovených důvodů. Odbytné vojákovi náleží v případech, kdy kromě délky trvání služebního poměru splnil též podmínky pro nárok na výsluhový příspěvek, ovšem nepožadoval jeho výplatu. Z výše uvedeného je tedy patrné, že souběh výsluhového příspěvku a odbytného nepřipadá v úvahu.

         Služební příspěvek na bydlení upravuje § 61a zákona č. 221/1999 Sb. Dle tohoto ustanovení má každý voják nárok na služební příspěvek na bydlení. Tímto plněním se reaguje na skutečnost, že voják nemusí bydlet ve služebním bytě v místě výkonu služby či v obci, ze které je možné denně dojíždět do místa výkonu služby. Jedná se o peněžní plnění, které představuje jistou kompenzaci za neposkytnutí ubytování/ bytu a zároveň je podporou na bydlení. Daným příspěvkem většina vojáků a jejich rodin řeší svojí bytovou situaci.

         Výsluhový příspěvek, odbytné a služební příspěvek na bydlení vojáků z povolání nemá jen motivační, ale zejména sociální charakter a zabezpečuje vojákům určité sociální jistoty
za dobu služby, a to s přihlédnutím k psychické a fyzické náročnosti vojenského zaměstnání, potenciálnímu ohrožení života v přípravě na bojovou činnost, konání služby v různých místech podle potřeb ozbrojených sil bez ohledu na vliv na rodinný život a na ztrátu civilní profese. Vojenská služba je spojena s řadou omezení a povinností, které v civilním sektoru neexistují, a s přihlédnutím k její nízké společenské prestiži vede následně k preferenci jiných profesí a činností. Výsluhové náležitosti obecně kompenzují omezení některých základních lidských, politických, hospodářských, sociálních a pracovních práv vyplývající z charakteru služby v ozbrojených silách. Především však výsluhové náležitosti kompenzují snížené společenské uplatnění vojáků v civilní sféře po ukončení služebního poměru. Z tohoto důvodu byl navržen systém, který má vojáky hmotně dostatečně zabezpečit, po kratší době služby jednorázově, po delší době služby opakujícími se dávkami. Osvobození od daně, která byla těmto plněním zajišťována, byla projevem díku státu za bezvýhradnou službu. Daňová povinnost je ve směs eliminována i v dalších vyspělých státech, které jsou členy Severoatlantické aliance („NATO“).

         Vzhledem k výše uvedenému nelze tedy považovat výsluhový příspěvek, odbytné a ani služební příspěvek na bydlení za příjem ze služebního poměru (i když jsou z něho odvozeny), ale za dávky sociálního charakteru, ať již jsou vypláceny jednorázově jako odbytné, odchodné či úmrtné, anebo pravidelně – to v případě výsluhového příspěvku.

         V případě příslušníků bezpečnostních sborů jsou výsluhové náležitosti upraveny v zákoně č. 361/2003 Sb., mezi něž patří podle § 155 a následujících odchodné, podle § 157 a následujících výsluhový příspěvek a dle § 164 a následujících úmrtné a příspěvek na pohřeb příslušníka. Na základě novely zákona č. 586/1992 Sb. z roku 2010 byl zdaněn výsluhový příspěvek. Odchodné a úmrtné a příspěvek na pohřeb příslušníka zůstaly osvobozeny od daně.

          Konstrukce výsluhového příspěvku vychází z obdobného nároku obsaženého
ve zrušeném zákoně č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, z příspěvku za službu. Plnění výsluhových příspěvků má velké opodstatnění, jak v chodu bezpečnostních sborů, tak i v životě jejich bývalých příslušníků. Výsluhový příspěvek má zejména zabezpečit důstojný odchod příslušníků do výslužby. Má ale i další nenahraditelné funkce. Toto plnění má regulační funkci, neboť ovlivňuje věkovou sktrukturu personálního obsazení bezpečnostních sborů, a to tak, že svou adekvátní výší působí
na příslušníky, jejichž věk lze považovat za hraniční pro setrvání v přímém výkonu
u bezpečnostních sborů, a motivuje je k dobrovolnému odchodu ze služebního poměru. Je proto velmi důležité, aby výše peněžitého plnění byla z hlediska odsloužené doby správně nastavena tak, aby zajistila důstojný odchod příslušníka do výslužby. Zdaněním výsluhového příspěvku toto plnění do značné míry ztrácí svou regulační funkci. Výsluhový příspěvek má dále vliv na sociální sféru příslušníků bezpečnostních sborů. Příslušníkovi, ale i jeho rodině usnadňují přechodné období mezi odchodem ze služebního poměru a získáním nového zaměstnání. Toto mezidobí bývá obvykle náročné na udržení dosavadní životní úrovně. V neposlední řadě výsluhový příplatek představuje náhrady za ztížené podmínky spojené s výkonem služby, její nebezpečnost, náročnost, podrobení se přísné služební kázni a řadě dalších omezení, vyplývající se zákona č. 361/2003 Sb.

         Stejně jako v případě výsluhového příspěvku, odbytného a příspěvku na bydlení
u vojáků z povolání, tak i u výsluhového příspěvku příslušníků bezpečnostních sborů, je zřejmé, že tento výsluhový příspěvek není možné považovat za součást odměny za vykonanou službu. Svou povahou je nutné výsluhový příspěvek příslušníků bezpečnostních sborů považovat za sociální dávku, ke které by se mělo přistupovat stejně jako k ostatním sociálním dávkám, tj. legislativně zakotvit jejich daňové osvobození.

         S ohledem na skutečnost, že odchodné a úmrtné v případě vojáků z povolání je dle stávajícího znění zákona č. 586/1992 Sb. osvobozeno od daně, stejně tak odchodné a úmrtné
a příspěvek na pohřeb příslušníka bezpečnostních sborů, a jelikož daný návrh navrhuje, aby
i zbývající složky výsluhových náležitostí vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů byly osvobozeny od daně, v navrhovaném novelizačním bodu 3 je znovu zakotven souhrnný pojem pro daná plnění, a to „výsluhové náležitosti a služební příspěvek na bydlení vojáků z povolání a výsluhové náležitosti příslušníků bezpečnostních sborů“.

K bodům 5 a 6

         V daném případě se jedná o legislativně-technickou změnu, která souvisí s návrhem
na osvobození výsluhového příspěvku, odbytného a příspěvku na bydlení vojáků z povolání
a výsluhového příspěvku příslušníků bezpečnostních sborů od daně z příjmu.

K čl. II

         V návrhu je navrženo, aby výsluhové náležitosti a služební příspěvek na bydlení vojáka z povolání a výsluhové nároky příslušníků bezpečnostních sborů byly osvobozeny od daně z příjmu od zúčtovacího období, které započalo v roce 2017. Tato lhůta zajistí dostatečný časový prostor pro snadný přechod ke koncepci nedanění výše uvedených plnění.

K čl. III

         Účinnost tohoto návrhu zákona se navrhuje k 1. lednu 2017.