Odtahy a bodový systém

Mgr. Stanislav Huml

Pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů - sněmovní tisk 173

___________________________________________________________

A.        K odtahování vozidel

A1.      V části první v čl. I se za bod 1 vkládá nový bod 2, který zní:

„2.   V § 27 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Odtažení vozidla smí být v zónách vyhrazeného stání použito pouze v případě, že na vozidle byl předtím použit technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla a řidič nebo provozovatel do 24 hodin nepožádá o jeho sejmutí.“.“.

Ostatní body se přečíslují.

 

A2.      V části první v čl. I se za dosavadní bod 8 vkládá nový bod 9, který zní:

 

„9.  V § 118a se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

     „(4) Odtažení vozidla smí být použito pouze v případě, že vozidlo tvoří překážku provozu na pozemních komunikacích, nebo v případech podle odstavce 1 písm. a) až h) nebo podle odstavce 3 nebo když na vozidle byl použit technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla a řidič nebo provozovatel do 24 hodin nepožádá o jeho sejmutí.“.  

Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 5 až 9.“.

Ostatní body se přečíslují.

 

B.        Evidence dopravních přestupků a jejich zahlazení

B1.      V části první v čl. I se za vložený bod 9 vkládá nový bod 10, který zní:

 

10.  V § 119 odst. 2 písmeno g) zní:

„g)   evidenci přestupků proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, a to po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o nich,“.“.

Ostatní body se přečíslují.

 

B2  V části první v čl. I se za vložený bod 10 vkládá nový bod 11, který zní:

„11. V § 123e se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

„(4) Příslušný úřad obce s rozšířenou působností rovněž provede záznam o odečtení bodů, které byly zaznamenány na základě pravomocného rozhodnutí o přestupku, pokud ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí uplynula doba 3 let, a to ke dni bezprostředně následujícímu po uplynutí této doby.“.

Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7.“.

Ostatní body se přečíslují.

 

B3 V části první čl. II se doplňuje nový bod 3, který zní:

„3.   Příslušný úřad obce s rozšířenou působností provede ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona záznam o odečtení bodů, které byly zaznamenány na základě pravomocného rozhodnutí o přestupku, pokud ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí uplynula doba 3 let nebo delší. To platí i v případě, dosáhl-li řidič celkového počtu 12 bodů, vede-li se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona v této věci řízení o námitkách; v části týkají se záznamu bodů, které byly takto odečteny, příslušný úřad obce s rozšířenou působností řízení o námitkách zastaví.“.

 

C. Stavění lhůt při soudní ochraně

C1. V části první čl. I se za vložený bod 11 vkládají nové body, které znějí:

 

„12.   V § 123f odst. 4 se slova „proti provedenému záznamu, kterým bylo dosaženo“ nahrazují slovy „po dosažení“.

13.    V § 123f se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Byla-li podána žaloba proti rozhodnutí ve věci námitek po dosažení celkového počtu 12 bodů, odkládá se vykonatelnost rozhodnutí do dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu o žalobě.“.“.

Ostatní body se přečíslují.

 

 

Důvodová zpráva:

A - K odtahování vozidel:

               K postihu opuštěných vozidel mají dnes orgány policie dva nástroje. Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla nebo odtažení vozidla. Oba prostředky vedou ke stejnému cíli – postih nepřítomného pachatele a jeho ztotožnění. Odtažení vozidla je ve vztahu k tzv. „botičce“ významně radikálnější zásah. Hrozí poškození vozidla, řidiči způsobí násobně větší problém od prvotního stresu, že vozidlo bylo odcizeno po nutnost přesunu na vyhrazené parkoviště, sehnání hotovosti k úhradě, protože vozidlo není vydáno bez plného zaplacení ceny za odtažení, která je násobně vyšší než odtažení vozidla pro poruchu nebo za sejmutí „botičky“.  Městská policie Praha odtahuje sanity, auta označená jako lékař, diplomatická vozidla a dokonce i vozidla státní policie. Tito lidé jsou u pacientů, na místech trestných činů, používají civilní vozidla označovaná podle zaběhnuté praxe kartami. Policie i lékaři si nemohou předplácet parkovací zóny ve všech pražských částech, ani nebudou s kufry potřebnými k výkonu práce jezdit tramvají. My a diplomaté jsme nepatrné procento případů.

Cílem tohoto návrhu je přesně definovat kdy je na místě použít technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla a kdy radikálnější odtažení.

Není od věci upozornit, že MP Praha je finančně zainteresována na zisku z odtahů a současný stav spíš než výkon pravomoci připomíná novodobé loupežnictví.

 

Pokud vozidlo brání v provozu, nebo stojí na individuálním vyhrazeném parkovišti např. pro invalidu není touto změnou možnost jej odtáhnout ihned dotčena.

 

B - K evidenci dopravních přestupků a realizaci bodového systému:

               Evidence dopravních přestupků, která sleduje přestupky spáchané před více jak 5ti lety je v rozporu s obdobným registrem, rejstříkem trestů v trestním řízení. Zde existuje institut zahlazení trestu. U bagatelních věcí, kterými jsou přestupky jako celek není možné sledovat a vyvozovat závěry z deliktů starších, když i za trestné činy u nichž byl vykonán trest se na pachatele hledí jako na netrestaného. V bodovém systému ještě řešíme faktor skartace přestupků, tedy listinných důkazů a z toho vyplývající nemožnosti přezkumného řízení nebo obnovy řízení viz § 96 odst. 1 správního řádu – přezkumné řízení přestupku je možné pouze do roka od nabytí právní moci a § 100 odst. 2 – obnova řízení je možná pouze do 3 let.

               Jsou známy případy a není jich málo, kdy v evidenci přestupků není skutkový stav popsán přesně, což platí zejména o blokových pokutách a do evidence přestupů se zaznamená zkreslený stav, který neodpovídá realitě a řidič o záznamu není informován. Když dosáhne 12ti bodů začíná se bránit, ale přezkum ani obnova není možná. Brání tomu lhůty a skartace dokladů. Není-li možná ani obnova, není-li možná kontrola spisu není relevantní s tímto údajem jakkoliv pracovat ani v bodovém systému.

               Stručně řečeno nemohu-li případ přezkoumat, dokonce ani zkontrolovat, protože je skartován, nemohu jej ani evidovat a použít k dalšímu „trestu“ přes bodový systém vybodováním v ročním vyautování řidiče.

 

C - K stavění lhůt při soudní ochraně:

K bodu 12

            Stávající podoba ustanovení § 123f odst. 4 zákona o silničním provozu vyvolává v praxi obtíže, neboť jej správní orgány vykládají a aplikují rozdílně, což je v právním státě stav krajně nežádoucí. Ustanovení totiž umožňuje dvojí výklad a tento dvojí výklad je také nejednotně uplatňován v praxi správními orgány.

Kupříkladu v komentáři k zákonu o silničním provozu autorů Bušty, Kněžínka a Seidla se v této věci uvádí: „Sporné může být, zda právní účinek v podobě přerušení běhu lhůty pro pozbytí řidičského oprávnění a odevzdání řidičského průkazu vyvolá pouze podání námitek proti poslednímu záznamu bodů, jímž řidič dosáhl celkového počtu 12 bodů, nebo proti kterémukoliv ze záznamů, který má spolu s dalšími záznamy na dosažení celkového počtu 12 bodů vliv. Jednoznačně se přikláníme k druhé z uvedených variant, tedy že běh lhůty bude přerušen, ať už budou námitky směřovat proti kterémukoliv ze záznamů, který dosažení celkového počtu 12 bodů ovlivňuje. Důvodem pro tento závěr je zejména skutečnost, že teprve oznámením o dosažení celkového počtu 12 bodů je dotčená osoba ze strany státní moci poprvé formálně informována o tom, že jí byly zaznamenány body, jakož i skutečnost, že právní důsledky dosažení celkového počtu 12 bodů jsou natolik zásadní, že je třeba volit výklad ve prospěch ochrany práv dotčené osoby. Navíc se tímto výkladem předejde možné obtížně napravitelné újmě na právech dotčené osoby, hrozící pro případy, že jejím námitkám bude jako důvodným vyhověno. Zároveň se tím předejde i riziku odpovědnosti za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem při výkonu veřejné moci, jež by vyplývalo z opačného výkladu zákona.“.

S výše uvedeným právním názorem lze plně souhlasit, neboť smyslem námitek má být ochrana práv osoby, jíž byly body zaznamenány, a nikoliv právně formalistický přístup.

Na podporu tohoto názoru lze ostatně odkázat i na důvodovou zprávu k zákonu č. 411/2005 Sb., jímž bylo předmětné ustanovení § 123f do zákona o silničním provozu vloženo (tisk č. 833/0, Poslanecká sněmovna, IV. volební období, 2004). V ní se uvádí, že právní úprava institutu námitek „je nezbytná pro právní jistoty řidičů, neboť body nejsou zaznamenávány ve správním řízení, a tudíž proti jejich chybnému zaznamenání se nelze bránit opravnými prostředky podle správního řádu“. To ale logicky znamená, že zákon musí spojovat stejné právní účinky s námitkami proti kterémukoliv záznamu bodů, který má přímý dopad na právní postavení bodově hodnoceného řidiče. Opačný výklad by totiž onen princip právní jistoty zcela popřel, resp. by de facto nutil žadatele podávajícího námitky k absurdnímu postupu, aby vždy námitkami napadl i poslední záznam bodů, třeba i jen z ryze formalistických důvodů, aby docílil přerušení běhu lhůty, zatímco skutečně důvodné námitky by směřovaly proti úplně jinému záznamu. Něco tak absurdního je možné jen při ryze formalistickém výkladu zákona, nicméně to nelze připustit při racionálním, tj. teleologickém výkladu právní normy.

Cílem pozměňujícího návrhu je tedy zpřesnit formulaci zákonného ustanovení tak, aby jeho výklad byl napříště jednoznačný a plně odpovídal účelu, pro který bylo do zákona v r. 2005 zakotveno. Nedochází tedy k věcné změně, ale pouze k nezbytnému zpřesnění ustanovení § 123f odst. 4, které jednoznačně vyloučí jeho nežádoucí dvojí interpretaci v praxi.

 

K bodu 13

Právní úprava námitek proti záznamu bodů v registru řidičů je, jak je zmiňováno ve výše citované důvodové zprávě, speciální institut obrany proti chybnému zaznamenání bodů. Opravnými prostředky podle správního řádu je možné se bránit až ve stádiu odvolání proti rozhodnutí, kterým se zamítají námitky. Následně přichází v úvahu i soudní přezkum rozhodnutí.

Zákonodárce při schvalování návrhu zákona nemohl předpokládat, jakým způsobem budou aplikovány zmiňované námitky. Text § 123f odst. 1 – 3 zákona o silničním provozu je poměrně strohý a konkrétní postupy a kritéria při řízení o námitkách se vyvinuly zcela přirozeně až ve správní praxi a zejména ve správním soudnictví. V tomto směru zásadním způsobem zapůsobila celá řada rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, která vytyčila předmět řízení o námitkách a naznačila i způsoby řešení v tomto specifickém řízení. Tato rozhodnutí mají však na sjednocení správní praxe v rámci řízení o námitkách pouze váhu svojí přesvědčivosti. Ve skutečnosti dochází k situacím, kdy je stejný skutkový stav, zjištěný v řízení o námitkách u různých odvolacích orgánů posuzován v rámci odvolacího řízení naprosto odlišně. V řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu účastník řízení o námitkách brojí proti pravomocnému a vykonatelnému rozhodnutí správního orgánu. Samotné podání žaloby však samo o sobě nepůsobí na právní účinky napadeného rozhodnutí, které má ve skutečnosti stejné účinky, jako zákaz činnosti, protože účastník řízení ze zákona pozbývá řidičské oprávnění. Právě v takových případech je pro žalobce klíčové, aby tento právní účinek napadeného rozhodnutí nenastal, protože s ohledem na délku soudního jednání od podání žaloby do jeho případného úspěchu obvykle trvá déle než rok, po který žalobce nesmí vykonávat právě to právo, o něž se soudí. Následné vítězství ve sporu má pouze charakter morálního vítězství, protože žalobce bez přiznání odkladného účinku nedosáhne toho, co podáním žaloby sledoval. Pokud žalobce ve sporu uspěje, potom mu případná žaloba na náhradu škody, způsobenou nesprávným úředním postupem nemůže nahradit újmu, způsobeno v krajních případech i ztrátou zaměstnání spojenou s nemožností najít zaměstnání jiné.

Z těchto důvodů patří v řízení před správními soudy okamžik, kdy je rozhodováno o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě, k okamžiku, které je z pohledu žalobce klíčový a vlastně důležitější, nežli meritorní rozhodnutí ve věci. U jednotlivých krajských soudů však není jednotná praxe v rozhodování o odkladném účinku žaloby podle § 73 odst. 2 soudního řádu správního: „Soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.“. Žalovaný správní orgán prakticky vždy nesouhlasí s přiznáním odkladného účinku a argumentuje veřejným zájmem na tom, aby se žalobce neúčastnil silničního provozu s tím, že je pro silniční provoz nebezpečný. V době žaloby, kdy se o odkladném účinku rozhoduje, velmi často již uplynula značná doba od vlastního dosažení 12 bodů. Není výjimkou, kdy řízení o námitkách v některých případech trvá několik let a žalobce po celou dobu nepáchá žádné přestupky.

Navrhované opatření zcela zásadním způsobem posiluje právní jistotu občana. Dále jím budou minimalizovány škodlivé následky, tj. zásah do jeho subjektivních práv v důsledku vydaného správního rozhodnutí, které je v rozporu s právními předpisy. Správní rozhodnutí tak z formálního hlediska sice zůstane pravomocným, ale pozbyté řidičské oprávnění zůstane prozatím zachováno. Obdobná právní úprava je použita u správního trestání podle zákona o přestupcích, kde je podle § 83 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů na odklad výkonu rozhodnutí právní nárok.

 

Po provedení výše navržených změn budou ustanovení zákona o silničním provozu znít takto:

§ 27

            (1) Řidič nesmí zastavit a stát

a) v nepřehledné zatáčce a v její těsné blízkosti,

b) před nepřehledným vrcholem stoupání pozemní komunikace, na něm a za ním,

c) na přechodu pro chodce nebo na přejezdu pro cyklisty a ve vzdálenosti kratší než 5 m před nimi,

d) na křižovatce a ve vzdálenosti kratší než 5 m před hranicí křižovatky a 5 m za ní; tento zákaz neplatí v obci na křižovatce tvaru "T" na protější straně vyúsťující pozemní komunikace,

e) v připojovacím nebo odbočovacím pruhu,

f) u zastávky tramvaje, autobusu nebo trolejbusu bez nástupního ostrůvku v úseku, který začíná dopravní značkou "Zastávka autobusu", "Zastávka tramvaje" nebo "Zastávka trolejbusu" a končí ve vzdálenosti 5 m za označníkem zastávky, a tam, kde taková dopravní značka není, ve vzdálenosti kratší než 30 m před a 5 m za označníkem zastávky; je-li prostor zastávky vyznačen vodorovnou dopravní značkou "Zastávka autobusu nebo trolejbusu" nebo "Zastávka tramvaje", platí tento zákaz jen pro vyznačený prostor,

g) na železničním přejezdu, v podjezdu a v tunelu a ve vzdálenosti kratší než 15 m před nimi a za nimi,

h) v místě, kde by vozidlo zakrývalo svislou dopravní značku nebo vodorovnou dopravní značku "Směrové šipky" nebo "Nápis na vozovce",

i) ve vyhrazeném jízdním pruhu,

j) v jízdních pruzích vyznačených na vozovce mimo pravého jízdního pruhu,

k) ve vzdálenosti kratší než 5 m od začátku a konce vodorovné dopravní značky "Podélná čára souvislá" nebo nástupního ostrůvku tam, kde by mezi touto dopravní značkou nebo nástupním ostrůvkem a vozidlem nezůstal volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m,

l) na mostě,

m) v tunelu; to neplatí v případě nouzového stání na místě označeném dopravní značkou "Nouzové stání"; v případě nouzového stání musí řidič vypnout motor,

n) před vjezdem na pozemní komunikaci z polní nebo lesní cesty nebo z místa ležícího mimo pozemní komunikaci,

o) na vyhrazeném parkovišti, nejde-li o vozidlo, pro které je parkoviště vyhrazeno; to neplatí, jde-li o zastavení a stání, které nepřekročí dobu tří minut a které neohrozí ani neomezí ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích, popřípadě neomezí řidiče vozidel, pro něž je parkoviště vyhrazeno,

p) na tramvajovém pásu,

r) na silniční vegetaci, pokud to není povoleno místní úpravou provozu na pozemní komunikaci,

s) na jiných místech, kde by tím byla ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, zejména jízda ostatních vozidel.

            (2) V době od 5.00 do 19.00 hodin je zakázáno stání tam, kde by nezůstal mezi vozidlem a nejbližší tramvajovou kolejnicí volný jízdní pruh široký nejméně 3,5 m.

            (3) Na silnicích I. třídy a za snížené viditelnosti i na silnicích II. a III. třídy1) je mimo obec zakázáno zastavení a stání jinde než na místech označených dopravní značkou jako parkoviště.

            (4) Na dopravním okruhu označeném dopravní značkou "Okruh" nebo "Změna směru okruhu" je zakázáno stání.

            (5) O odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. Odtažení vozidla smí být v zónách vyhrazeného stání použito pouze v případě, že na vozidle byl předtím použit technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla a řidič nebo provozovatel do 24 hodin nepožádá o jeho sejmutí.

 

§ 118a

Zabránění v jízdě

            (1) Policista může při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích přikázat řidiči motorového vozidla jízdu na nejbližší, z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, vhodné místo k odstavení vozidla a zabránit mu v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla (dále jen "technický prostředek") nebo odtažením vozidla, jestliže řidič

a) je podezřelý, že bezprostředně předtím zavinil dopravní nehodu, při které došlo k usmrcení nebo těžké újmě na zdraví,

b) ujel z místa dopravní nehody, na které měl bezprostředně předtím účast a kterou byl povinen oznámit policii podle § 47 odst. 3 písm. b),

c) je podezřelý, že požil alkoholický nápoj nebo užil jinou návykovou látku během jízdy,

d) je podezřelý, že řídil motorové vozidlo bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy ještě byl pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky,

e) se přes výzvu podle § 5 odst. 1 písm. f) odmítl podrobit vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem,

f) se přes výzvu podle § 5 odst. 1 písm. g) odmítl podrobit vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou,

g) řídil motorové vozidlo, aniž by byl držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidel,

h) řídil motorové vozidlo, přestože mu byl soudem uložen trest nebo správním orgánem30) uložena sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel,

i) je podezřelý ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích a je důvodné podezření, že se bude vyhýbat přestupkovému řízení a nesložil kauci jako záruku, že se dostaví ke správnímu orgánu k projednání přestupku.

 

(2) Policista může při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích zabránit v jízdě motorovému vozidlu použitím technického prostředku nebo odtažením vozidla, jestliže,

a) je důvodné podezření, že vozidlo bylo odcizeno,

b) vozidlo je technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích34a) tak závažným způsobem, že bezprostředně ohrožuje ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích,

c) vozidlo svými rozměry, rozměry jízdní soupravy nebo nákladu, nebo největší povolenou hmotností, nebo největší povolenou hmotností jízdní soupravy, nebo největší povolenou hmotností na nápravu vozidla, zjištěnými při kontrolním vážení podle zvláštního právního předpisu1), překračuje hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem, nebo

d) je důvodné podezření, že vozidlo bylo užito v rozporu s § 47a.

 

(3) Policista může při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích zabránit v jízdě vozidlu autoškoly použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla nebo odtažením vozidla, jestliže učitel autoškoly

a) požil alkoholický nápoj nebo užil jinou návykovou látku během jízdy nebo bezprostředně před jízdou anebo v takové době před zahájením jízdy, že by v době jízdy ještě mohl být pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky,

b) se přes výzvu podle § 8a odst. 2 písm. a) odmítl podrobit vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem,

c) se přes výzvu podle § 8a odst. 2 písm. b) odmítl podrobit vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou.

 

(4) Odtažení vozidla smí být použito pouze v případě, že vozidlo tvoří překážku provozu na pozemních komunikacích, nebo v případech podle odstavce 1 písm. a) až h) nebo podle odstavce 3 nebo když na vozidle byl použit technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla a řidič nebo provozovatel do 24 hodin nepožádá o jeho sejmutí.

 

(4) (5) Strážník obecní policie je povinen v případech uvedených v odstavcích 1 a 2 přivolat policii a řidič je povinen setrvat na místě do příchodu policie.

 

(5) (6) Policista zajistí zabránění v jízdě vozidla na náklady řidiče nebo provozovatele vozidla.

 

(6) (7) Policie zajistí uvolnění vozidla, jestliže pominuly důvody pro zabránění v jízdě vozidla. Pokud důvody pro zabránění v jízdě byly na straně řidiče, může s vozidlem pokračovat v jízdě jiný způsobilý řidič. Došlo-li k zabránění v jízdě podle odstavce 2 písm. d), policie uvolní vozidlo teprve v okamžiku, kdy odpadne nebezpečí jeho dalšího užití v rozporu s § 47a, nejpozději však po uplynutí 48 hodin od zabránění v jízdě.

 

(7) (8) Technický prostředek k zabránění v jízdě nelze použít, pokud by vozidlo tvořilo překážku provozu na pozemních komunikacích.

 

(8) (9) Při nesprávném postupu policisty může poškozený postupovat podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).

 

 

§ 119

            (1) Evidence údajů o řidičích je vedena v registru řidičů, který je informačním systémem, jehož správcem je obecní úřad obce s rozšířenou působností. Registr řidičů je informačním systémem veřejné správy podle zvláštního zákona.34a) Obecní úřad obce s rozšířenou působností je vkladatelem údajů do evidence vydaných, odcizených, ztracených a vadných paměťových karet řidiče32b).

            (2) Registr řidičů obsahuje

a) osobní údaje o řidiči uvedené v řidičském průkazu a v mezinárodním řidičském průkazu,

b) evidenci vydaných řidičských průkazů,

c) evidenci skupin vozidel, pro které byla udělena řidičská oprávnění,

d) evidenci vydaných mezinárodních řidičských průkazů,

e) evidenci řidičských průkazů vydaných výměnou za řidičský průkaz vydaný cizím státem nebo řidičský průkaz členského státu,

f) evidenci odevzdaných řidičských průkazů a mezinárodních řidičských průkazů,

g) evidenci spáchaných přestupků proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích,

g)        evidenci přestupků proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, a to po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o nich,

h) záznamy o počtu bodů dosažených řidičem v bodovém hodnocení a záznamy o odečtu bodů,

i) údaje o odnětí řidičských oprávnění pro ztrátu zdravotní nebo odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a jejich navrácení,

j) údaje o zákazech činnosti spočívajících v zákazu řízení motorových vozidel uložených soudem za spáchané trestné činy nebo správním orgánem za spáchané přestupky, o přiměřených omezeních spočívajících ve zdržení se řízení motorových vozidel uložených v trestním řízení a údaje o zkušební době podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání, pokud se řidič zavázal zdržet se řízení motorových vozidel během této zkušební doby,

k) evidenci ztracených, odcizených, poškozených a zničených řidičských průkazů a mezinárodních řidičských průkazů,

l) evidenci vyrobených a nevydaných tiskopisů mezinárodních řidičských průkazů a vyrobených a nevydaných tiskopisů potvrzení o oznámení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu,

m) evidenci vydaných řidičských průkazů za průkazy ztracené, zničené nebo neupotřebitelné,

n) údaje o pozbytí řidičského oprávnění a údaje o vrácení řidičského oprávnění,

o) údaje o pozbytí práva k řízení motorového vozidla na území České republiky po dobu jednoho roku dosažením počtu 12 bodů v bodovém hodnocení, jedná-li se o řidiče, který je držitelem řidičského průkazu členského státu, řidičského průkazu vydaného cizím státem, mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem,

p) evidenci vydaných průkazů profesní způsobilosti řidiče podle zvláštního právního předpisu4),

q) evidenci vydaných osvědčení pro učitele výuky a výcviku podle zvláštního právního předpisu4),

r) záznamy o účasti na pravidelném školení řidičů,

s) údaje o exekučním příkazu v exekuci pozastavením řidičského oprávnění doručeném správci registru řidičů.

 

§ 123e

Odečítání bodů

            (1) Řidiči, kterému nebyla ode dne uložení pokuty v blokovém řízení nebo nabytí právní moci rozhodnutí, na jehož základě mu byl v registru řidičů zaznamenán naposled stanovený počet bodů, pravomocně uložena sankce za přestupek nebo trest za trestný čin, spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení,

a) po dobu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, se odečtou 4 body z celkového počtu dosažených bodů,

b) po dobu 24 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, se odečtou 4 body z celkového počtu dosažených bodů zbývajících po odečtení bodů podle písmene a),

c) po dobu 36 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, se odečtou všechny zbývající body.

            K tomuto dni provede příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností záznam v registru řidičů o odečtení bodů z dosaženého počtu stanovených bodů řidiči, a to nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne, kdy vznikl řidiči nárok na odečtení bodů.

            (2) Řidiči se rovněž odečtou body, které mu byly zaznamenány na základě pravomocného rozhodnutí o

a) přestupku nebo trestném činu po pravomocném zrušení tohoto rozhodnutí, nebo

b) podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněném zastavení trestního stíhání, pokud v trestním řízení, ve kterém se pokračovalo, nedošlo k odsouzení řidiče pro trestný čin, který spáchal jednáním zařazeným do bodového hodnocení.

            (3) Po dobu výkonu trestu nebo sankce zákazu činnosti, spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel, nebo ve zkušební době podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání, během které se řidič zavázal zdržet se řízení motorových vozidel, neběží doba pro odečítání bodů podle odstavce 1.

(4) Příslušný úřad obce s rozšířenou působností rovněž provede záznam o odečtení bodů, které byly zaznamenány na základě pravomocného rozhodnutí o přestupku, pokud ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí uplynula doba 3 let, a to ke dni bezprostředně následujícímu po uplynutí této doby.

            (4) (5) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností rovněž provede záznam v registru řidičů o odečtení 3 bodů z dosaženého počtu bodů řidiči, který podal písemnou žádost o odečtení bodů a

a) doložil žádost potvrzením o ukončeném školení bezpečné jízdy ve středisku bezpečné jízdy podle zvláštního právního předpisu4), které není starší než 1 měsíc od podání žádosti, a

b) neměl ke dni ukončení školení bezpečné jízdy ve středisku bezpečné jízdy v registru řidičů zaznamenáno více než 10 bodů za porušení právních předpisů ohodnocená méně než 6 body.

            (5) (6) Příslušný úřad obce s rozšířenou působností provede záznam o odečtení bodů ke dni ukončení školení ve středisku bezpečné jízdy, a to nejpozději do 3 pracovních dnů od podání žádosti. Příslušný úřad obce s rozšířenou působností může provést záznam o odečtení bodů řidiči na základě potvrzení o ukončeném školení bezpečné jízdy pouze jednou za kalendářní rok.

            (6) (7) Odečtení všech 12 zaznamenaných bodů oznámí příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností písemně řidiči nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, ke kterému byl záznam o odečtení bodů proveden v registru řidičů.

 

 

㤠123f

            (1) Nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu.

            (2) Shledá-li obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky oprávněné, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byly námitky doručeny, provede opravu záznamu o dosaženém počtu stanovených bodů v registru řidičů a neprodleně písemně vyrozumí o provedené opravě záznamu řidiče.

            (3) Shledá-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí.

            (4) Podá-li řidič námitky proti provedenému záznamu, kterým bylo dosaženo po dosažení celkového počtu 12 bodů, běh lhůt stanovených v § 123c odst. 3 se přerušuje ode dne doručení námitek příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do dne, v němž rozhodnutí podle odstavce 3 nabude právní moci.

            (5) Byla-li podána žaloba proti rozhodnutí ve věci námitek po dosažení celkového počtu 12 bodů, odkládá se vykonatelnost rozhodnutí do dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu o žalobě.